Kaunas
Druhé největší město Litvy nese název Kaunas
Druhým největším městem po Vilniusu je Kaunas. Jeho polohu najdeme na soutoku řek Neris a Němen. Počet obyvatel se pohybuje kolem 400 tisíc. Jeho historie sahá do počátku 11. století, kdy jeho první písemná zmínka přichází roku 1361. O rok později je město bohužel vypáleno i s hradem.
Roku 1408 je opět plně obnoveno. I přesto, že na jeho obchodní rozvoj mělo vliv poničení Rusy i Švédy a později i napoleonskou armádou, tak se stalo postupně obchodním centrem. Město se pyšní největší přehradou s názvem Kaunaská přehrada. Mezi historickými památkami můžeme vidět pozůstatky hradu z období 13. – 14. století, gotickou Katedrálu sv. Petra a Pavla z 15. století, Jezuitský kostel, barokní klášter ve čtvrti Pažaislis, synagogu z roku 1871 a mešitu, která představuje historii z roku 1934.
Také za vidění určitě stojí Kostel sv. archanděla Michaela v neobyzanstkém slohu z roku 1893, který byl původně pravoslavný, později mezi válkou posádkový katolický, za éry sovětské sloužil jako galerie a od roku 1991 je využíván jako katolický farní kostel.
Palanga
Město Palanga stojí za návštěvu
Jedním z nevýznamnějších přímořských letovisek je určitě městečko Palanga. V červnu je zde zahájena sezóna a od září se tu setkáváme s tradicemi jako jsou pouliční trhy, karnevaly, pěvecké festivaly i koncerty. To vše je doprovázeno silnou rozmanitostí barev, zvuků, vůní i pocitů. Život v ulicích, barech i hotelech neustává ani v noci, jelikož každý okamžik přítomnosti žije.
Dlouhé pláže zdobí duny, které zaujmou každého návštěvníka a svou krásou oslní i zdejší botanický park. Mezi zajímavosti patří i vrch, na jehož špici v dávných dobách stála pohanská kaple a jako za nejzajímavější je doporučeno Muzeum jantaru.
V jižní oblasti Palangy se nachází výběžek, v němž můžeme pozorovat divoce rostoucí a krásně vonící pinie. Tento výběžek je tvořen čtyřmi oblastmi a život si tu vytvořil neuvěřitelně velký počet vzácných druhů zvířat. Ve vodách plují tisíce ryb, které se pak stávají lahůdkou na talíři obyvatel i návštěvníků.
Historie státu Litva
Litva se může pochlubit velmi bohatou historií
Historie Litvy sahá až do pravěku, kdy nám záznamy dokazují, že už od 50 let př.n.l. se tu rozvíjel obchod s jantarem, jeho vývoz až do římské říše. První státní útvary vznikají mezi 10. a 13. století a roku 1240 dochází ke spojení Velkoknížectví litevské.
Počátek 13. st. přináší odraz německých křižák a roku 1382 vzniká Krevská unie Litvy s Polskem. Roku 1569 tzv. Lublinská unie, což uzavřelo Velkoknížectví litevské smlouvu s Polskem o vytvoření dvou států, kde převažoval vliv Poláků. Toto spojení trvalo do roku 1975 a rok 1812 přináší obsazení francouzskými vojáky.
První světová válka nahrála Německu, které Litvu obsadilo a roku 1918 podepsáním delegace míru s Německem se Litva vzdává velkého území, do něhož patřila. Litva roku 1940 byla okupován SSSR a o rok později je jím napadana. V březnu 1990 vzniká novodobý samostatný litevský stát vyhlášením Zákonu o obnovení nezávislosti Litevské republiky.
Ekonomika v Litvě
Malý, ale ekonomicky stabilní stát Litva
Litva je stát průmyslový i zemědělský, kde v zemědělství pozorujeme převahu živočišné produkce nad tou rostlinnou. V zemědělství produkci masa a mléka najdeme v chovu prasata, skot, koní i drůbeže a rozvinuté jsou i rybí výrobky.
V pěstování pozorujeme zeleninu, brambory, cukrovou řepu, len a z obilovin pšenice, žito a ječmen. Průmysl zaobírá odvětví potravinářské, papírenské, chemické, textilní, strojírenské, průmysl dřevozpracující a stavebních hmot. Elektrická energie je dodávána jadernou energetikou, jež jí vyprodukovala až 80%. Ale od roku 2010 na základě dohody od EU musela být odstavena a nahrazena bude moderní elektrárnou, v těchto samých místech.
Nerostným bohatstvím v podobě produkce jantaru se Litva řadí mezi celosvětově známé.
Litevská kuchyně
Pojďme se podívat do tajů Litevské kuchyně
Místní kuchyně si pro svou inspiraci sáhla do ruské, polské, německé a židovské. Ruská kuchyně přinesla spíše negativní dopad, jelikož Rusko zabralo pole, a tím se ukončilo pěstování. Mezi nejpoužívanější suroviny se řadí obiloviny, brambory, houby a kořenová zelenina.
S jablky, švestkami a hruškami se nejčastěji setkáme v oblasti ovoce a základem potravy jsou ryby, které se nejčastěji vyskytují na pobřeží. Oblíbený je zde chléb, ať už tmavý či míchaný z pšenice a žitné mouky.
Příloha v podobě brambor je využívaná na všechny možné způsoby a kapusta i zelí jsou obsaženy v každém druhém jídle. Z masa jsou zde hodně využívány houby, grilované i smažené vepřové maso, kuřecí maso a jeho příprava je obohacena o sušení a uzení. Z mořských ryb se setkáme se sledi, úhoři a sladkovodními okouny a štikami. Nechybí ani dobré polévky, čerstvé koláče a různé sladké dobroty.
Hlavní město Vilnius
Trocha informací o metropolitním městě Vilnius
Hlavní město Vilnius, rozlohou 392 km2, leží na řece Neris v jihovýchodní části Litvy a hluboko ve vnitrozemí u běloruských hranic. Jeho obyvatelstvo tvoří přes 50% Litevci, pak Poláci, Rusové, Bělorusové , půl procenta Židé a ostatních menšin je zde 5%. Během 16. století bylo velmi významným centrem kultury a obchodu ve východní Evropě, ale to se po 2. sv. válce díky Polsku, Rusku a Německu změnilo.
Město je rozděleno na Staré a nové město, kdy v tom starém se návštěvník může kochat Náměstím katedrály, vrchem Gediminas, malebnými náměstími s úzkými uličkami či řadou historicky zachovaných a cenných kostelů i katedrál. Za vidění stojí i ghetto, židovská čtvrť a prezidentský palác.
Hora Tři kříže vám naskytne nádherný výhled na město. Převážně v 19. století bylo vybudováno Nové město na západě. Nalezneme zde Městskou síň s trochou kuriózní historií, jelikož v minulosti sloužila jako sídlo gestapa, v zápětí KGB a dnes zde najdeme Muzeum genocidy litevského národa. Pyramida stojící 30 km severně symbolizuje střed Evropy, který jej stanovil roku 1989 Francouzský národní geografický institut.
Počasí v Litvě
Jak to vypadá s podnebím v malém státě Litva?
S podnebím se v Litvě setkáváme spíše s chladnějším a dvojím. Přechod klimatu kontinentální se pohybuje na východě, kde se projevují v létě a zimě větší teplotní rozdíly a klima oceánské na západě přináší teploty mírnější.
Kolem pobřeží se průměrné zimní teploty pohybují kolem 4°C a letní kolem 17°C a vnitrozemí pak přináší teploty o něco málo vyšší, kdy v zimě pozorujeme až -6°C a v letních měsících kolem 18°C. Avšak je možné se zde setkat s teplotami v létě i kolem 30°C a v zimě až -32°C.
Za rok se úhrn srážek pohybuje kolem 600 mm na východě a až 900 mm v pobřežní části. Nejvíce srážek lze očekávat v letních měsících a to při pobřeží, což je způsobeno silnými bouřkami a přeháňkami, které se náhle a nečekaně objeví. Sníh začíná padat od listopadu a ve vnitrozemí se setkáváme s velmi mrazivými zimními měsíci. Nejpříjemnější počasí a tedy i nejvhodnější návštěva Litvy je v období května do září.
Litva
Dovolená v Litvě
Pobaltské země jsou celkem tři a Litva se řadí mezi ty největší a nejjižněji položené. Severní strana hraničí s Lotyšskem, na jihovýchodě s Běloruskem i Polskem a na jihozápadě s ruskou Kaliningradskou oblastí. Leží ve střední Evropě a zaobírá 65 200 m2 a z toho jsou 90,66 km písečné pláže.
Členkou zemí NATO a Evropské unie se stala roku 2004. Počet obyvatel se pohybuje kolem tří a půl milionů, kdy přes 80% jej tvoří Litevci a zbytek pak ruská a polská menšina. S povrchem se zde setkáváme spíše s rovinatým a nížinným, s pahorkatinami na východě státu a na severu se vytvořily ledovce.
V minulosti byla Litva hodně zalesněná, ale dnes tu zůstalo pouhých 30% z celkové plochy. Poslední velká doba ledová přinesla hustou říční síť a drobná jezera, kterých tu najdeme přes více než 3 tisíce, dále pak močály, bažiny a rašeliniště.







